středa 11. března 2009

Tak jde čas...

Tatínek při každé naší skype konverzaci zvesela zvolá: Tak dcero, už jsi tam...A ja křičím: Neeee, já to nechci slyšet! Zatímco mí drazí rodiče odpočítávají, kolik týdnů ještě zbývá do mého návratu do české země, já s úděsem sleduju, jak to tady hrozně rychle utíká. A že teda jo. Jsem tady už více než dva měsíce, ale mám tak nějak pocit, že se stále rozkoukávám.
Od Mazatlánu jsem nevytáhla paty z Mty, takže se to teďka line v poklidném tempu školy a parties. Respektive zítra a v úterý mám druhé parciales z EU a z Latinské Ameriky, takže ž
ádná radost teďka. Ale bude zase líp;)
Na jedné z posledních hodin salsy na nás naše drahá lektorka vyrukovala s informací, že se vystupovat opravdu bude a začínáme trénovat choreografii. Vzápětí se otázala dam, jak by si představovaly svůj kostým. Na tyto dvě zásadní informace Evropanky zareagovaly vyvaleným výrazem, kdežto Mexičanky zaklepaly ručičkama a zběsile se vrhly k lektorce, aby projednaly šat. No byly vybrány šaty s třásněma, což bude při otočkách vypadat mooc hezky, nicméně se mělo hlasovat ještě o barvě (bíla vs. červená). Jak to dopadlo netuším, protože jsem na poslední (a ani té zítřejší) hodině nebyla vzhledem ke zvýšené koncentraci povinností do školy. A ještě jsem se nerozhodla, zda mám zavčasu utéct nebo zůstat.....

Jinak se fakt neudálo nic zajímavého, o čem bych vám mohla teďka referovat aneb si tu žijeme v poklidu, chodíme do školy, děláme úkoly, pijeme a odpočíváme. Tak nějak jsme si našli svůj rytmus:D S Aurianou jsme se předminulý víkend vydaly na chvíli do centra, abychom to tam konečně trošku líp omrkly. Přihazuju pár fotek z posledních dvou týdnů, takový mishmash.

Centrum Mty


Konečně vyměnili desky se jmény zahraničních studentů aktuálního semestru. Jsem tam! Apropo naprosto suverénně to vedou Amíci, pak Frantíci a pak se rvou Španělé, Němci, Ekvádorci, El Salvador. Nás je prosím pěkně pět:D A jedna Slovenka navrch.

Tramtadadáááááá.....!!!


A tady hodina s Arturem. Negocios en America Latina nebo tak něco. Ve třídě jsou jenom zahraňáci a je to naprosto o ničem. Předmět skoro zadarmo. Občas hrajeme nějaké poťouchlé hry jako v tomto případě vyjednávání aneb baby vs. chlapi. Kluci to vyhráli, ale taky pěkně podváděli...


Kujme pikle, kujme pikle...

Žádné komentáře:

Okomentovat