Jak jsme kuchtili, až jsme se překuchtili

Takže celé to vzniklo tak, že Lucka se domluvila s Craigem (Australan), že k nám přijde a navzájem si ukuchtí, co se jí u nich doma. A pak jsme to rozšířily, poněvadž to vycházelo na úterní večer a úterní večer se chodí do místní zábavy tzv. la cabaňa. Je to večer, kdy tam zaručeně potkáte kopu známých lidí a shodou okolností je to asi 10 min rychlou chůzí od našeho domu. Takže jsme kromě Craiga postupně pozvaly Francouzky Maelle a Carol, Polky Ewu a Karolin, Auriana (která už tradičně nemůže chybět) a posledním příchozím byl Mexičan Manuel, který s náma chodí na salsu. Manuel měl trénink, takže prakticky dorazil, když už bylo po všem a všichni jsme hýřili dobrou náladou.
S Luckou jsme si trošičku dělaly starosti, jak se do našeho malého a útulného domku naskládáme, ale tak co jsme si, to jsme si a jsou to kamarádi, kteří pro nedostatek židlí, prostoru a hrnců a příborů mají pochopení. Podmínkou vstupu bylo něco ukuchtit (pokud možno národního) či něco ukuchtěného dotáhnout z domu (nedostatečná kapacita naší kuchyně pro všechny).
První dorazily Francouzky s platem vajec a hnedka se pustily do přípravy "těsta" na crepes a to rovnou ve dvou variantách: s rumem a bez rumu. Záhy dorazil Craig, který to měl naprosto nejjednodušší, protože se rozhodl pro salát. Necelou hodinku po nich přiběhla Auriana s hrncem přikrytým alobalem. Ihned jsme nad tím hrncem seběhli a špekulovali, co to asi bude......A byla to polívka!!! Tím nás docela dostala. Takže začátek večera vypadal tak, že Lucka chudák se u sebe trápila s úkolem, který dostala na poslední chvíli a musela se s tím porvat, protože následující ráno odlétala do New Yorku, zatímco já jsem pilně v kuchyni strouhala brambory, usrkávala červené víno (dotáhnul Craig) a bavila se s našimi prvními hosty.

Překvapení večera - polévka Auriany


Začali jsme tedy polévkou (tuším, že byla brokolicová) Auriany, která byla mňam mňam a Auriana na otázku, zda tato polévka má něco společného s belgickým pokrmem, odvětila: Ne, tato polévka má hodně společného s otázkou: co umíš v kuchyni nezbabrat. Lucce se mezitím podařilo dokončit jakžtakž úkol a ujala se haldy nastrouhaných brambor, aby splnila svoji část údělu a usmažila bramboráčky. To už padlo červené víno a otvíralo se víno bílé (dotáhla Maelle s Carol). A aby těm bramborákům nebylo na talíři smutno, Craig také splnil úkol a přiložil sálat z rukoly a ovčího sýra. Takže sotva jsme dojedli polévku, už jsme se ládovali bramborákem se salátem a bílým vínem. Bramboráky sklidily značný úspěch:)

Chod číslo druhý a třetí: bramboráky se salátem, zapíjeno vínem bílým (červené již v útrobách)
Aktéři na fotce: Auriana, Carol, Lucka, Craig, Maelle


No a byla řada na Francouzkách Maelle a Carol, které se pustily do finální fáze svých crepes. To už dorazily i Polky Ewa s Karolin s dortem a přesunuli jsme stůl na naší terásku, abychom se nějak vešli do jednoho prostoru. Nastal čas otevřít Bacardi (naše domácí zásoby) plus POLSKOU vodku, kterou holky dotáhly. Ewa s Karolin zvesela likvidovaly poslední bramboráky, pěkně jsme si povídali a semtam někdo odběhnul do kuchyně, aby si vyrobil na pánvi svoji crepku. Takže poslední fáze kolem půnoci vypadala: Bacardi či polská vodka, crepes s nutellou (na výběr varianta s rumem a bez rumu) a dort.

Miška si dělá crepku


Dort od Ewy a Karolin


To bylo obžerství, to vám povím....
Bylo to všechno vynikající a byla to prča, nicméně tu šílenou směs (rekapitulace: polévka, bramborák, salát, palačinka s nutelou, dort, červené víno, bílé víno, Bacardi) trávím ještě teď.
No konec už je zřejmě jasný kolem jedné, řádné přežraní a posilnění alkoholem jsme se konečně dostavili do cabani, abychom to všechno ze sebe aspoň trošku vytřásli;). Hm jak jsem již zmínila posledním účastníkem byl náš tanečník Manuel, nicméně dorazil v době, kdy už jsme byli pomalu na odchodu a kdy se fotodokumentace již nepořizovala.

Přesun na naši terasu aneb poslední fáze: dort (již zčásti pozřen), čekání na crepky, Bacardi a polská vodka:D