Puebla

Jak jsem se zminila, o vikendu jsme se s Robertem vydaly do Puebly, jelikoz Roberto z Puebly pochazi. Puebla je mesto necele dve hodiny od df, kousek od znameho Popocatepetlu. Vulkan jsme bohuzel moc dobre nevidely pro nikdy nekoncici smogovy opar vznasejici se nad df a Pueblou. Je to fakt hnus, v cem lidi v df a okoli zijou, fuj fuj.
Hector nam velikassky pujcil auto (Robertito autem nedisponuje, s oblibou rika, ze jeho auto sezral semestr v Evrope), coz bylo neco necekaneho a nevidaneho, ponevadz do te doby Hector odmital Robertovi dovolit vyjet s jeho autem na dalnici. Takze to ze nam ho na vikend pujcil a jeste k tomu nam to sam nabidnul....S Robertem jsme se shodli, ze evropska pritomnost v byte ma na Hectora evidentne blahodarny vliv jaja;) mistni trh Takze jsme se v sobotu rano vydali do Puebly s Hectorovym autem, ktere nam to vsechno znacne usnadnovalo. Pres noc jsme zustali v domku, v nemz bydli Robertova mama, jeji pritel a mladsi sestra. No u sestry se pozastavim..Robertova mladsi sestra v 16 letech zdrhla z domu s jednim chlapkem a odmitala se vratit domu. Po 4 letech ten vztah krachnul a ona se vratila domu s deckem..Takze tedka ma 21 let, zije se svoji mamou, ma 4 rocni dite a dokoncuje stredni skolu, kterou pro svuj utek z domu nikdy nedodelala. Docela terno. Zeptala jsem se Roberta, jestli je to v Mexiku normalni a pry ne...ale hnedka dodal, ze se to stava, hlavne v mensich mestech, ze se mladicke holky poblazni do nejakeho starsiho a proste zdrhnou z domu...
tradicni sladkost z Puebly: camotes, moc mi to teda nejelo..
tradicni pokrm z Puebly: mole...je to maso v korenene cokoladove omacce...nikdo to nepatrilo k mym oblibenym mexickym pormum
tradicni liker z Puebly: pasita (se syrem)No k Pueble..je to moc pekne mesto, centrum samy hezky osperkovany barak, naprosto naaadherne fasady. Moc se mi tam libilo. V podvecer jsme se zajeli podivat do Choluly, coz je pohrbena pyramida, na jejimz vrcholu Spanele postavili kostel, mili chlapici. Takze to proste vypada jako kopec, na nemz stoji kostel.

Cholula

Vecer jsme zasli do klubu v Cholule, v nedeli rano jsme zajeli posnidat s Robertovou mamou a jejim pritelem a pak jsme se vydali do safari Africam. Pripadalo mi trochu ujete v Mexiku koukat na zebry a zirafy...ale bylo to fajn. Africam ma v Mexiku jmeno a je to fakt moc pekne safari, kde se zvirata maji k svetu, teda az na ty ptaky s ostrihanymi kridly, kteri pochoduji a pochoduji...

Roberto a jeho mladsi sestra..
V nedeli vecer jsme se vratili do df, ja si sbalila po 10 dnech stravenych vicemene v df a s Robertem sve sakypaky a Roberto cely smutny,ze "uz" odjizdim, me odvezl na autobusove nadrazi, kde jsem nasedla na autobus smer Zacatecas alias cesta do Guadalajary, ale tak to zas priste;) Uprimne bylo mi u kluku moc fajn a taky se mi moc nechtelo odjizdet, ale po 10 dnech byl cas se hnout zas nekam jinam.

Zpatky v Mexico City a dalsi vylety: Tula, Taxco

V df jsem nebyla poprve, jestli si jeste vzpominate na moji breznovou cestu a fotbalovy zapas:) Tentokrat me v df ubytoval Roberto (pro pripomenuti: zname se z Phy, exchange student na VSE spolecne s Alejandrou). Robertito sdili byt jeste s dvema mexickymi chlapci, z nichz se vyklubala prijemna spolecnost a dobra kopa. Hector a Panal, nicmene Panal je vecne nekde na cestach kvuli praci. Roberto byl z me pritomnosti v jejich muzskem kralovstvi naprosto nadsen (to, ze se jedna o byt osidleny vylucne pany, bylo rozeznatelne ihned po prekroceni prahu bytu...) a zakratko stejne nadseni projevoval i jeho spolubydlici Hector. Ja za to byla uprimne rada, protoze treti den meho pobytu se ke me pridala Domitille (pro pripomenuti: Francouzka, pritelkyne mexickeho kamarada, ktera kvuli nemu prijela do Mty na 3 mesice) a ja ji nastehovala do Robertova pokoje spolecne se mnou....Nikdo neprotestoval a Roberto kvuli nam spal cely tyden na znacne nepohodlnem gauci. Zlaty to chlapec!

V nedeli nez prijela Domitille se Roberto se mnou vydal na Xochimilco, coz je takovy kanal v df plny hnusne spinave vody...Roberto mi rikal, ze v te vode ziji ryby se trema ocima a podobne historky. Nicmene na tomto kanale se plavi pestrobarevne lodky, ktere si muzete pronajmout. Je to oblibenou zabavou mistniho obyvatelstva. Vydavaji se sem na "piknik" cele rodiny a taky skupiny studentu, kteri si pronajimaji lodky na party, proste se na nich pekne opijou. Mezi lodkami, ktere si pronajali vselijake skupiny lidicek, se propletaji lode s mariachi a ruznymi prodavaci. No a cele to je docela dobra svanda, v Evrope to urcite neuvidite a nezazijete. Takze jsme si s Robertem zaplatili jednu lodku, dve hodiny jsme ten rej pozorovali, povidali si a pri tom jsme si dali taky to piivo mexickee.

Xochimilco s Robertem

V pondeli, utery a ctvrtek jsem s Domitille ucinila tours po Mexico City alias to co musite videt, kdyz tam prijedete a co jsem zvetsiny jiz aspon jednim okem zahleda v breznu. Nicmene mi to nevadilo, protoze tentokrat jsem nebyla unavena a mely jsme dost casu, tak jsem vsechno probadala podrobneji;)

centrum df...dzungle..

moderni df

park Chapultepec v centru df

Ve stredu jsme se s Domitille zajely podivat do Taxca nebo-li mexickeho stribrneho mesta. Vylet to byl poklidny, mesto male a hezke. Zadne stribro jsem nekoupila, v ramci uspor jsem si nechala zajit chut.

Taxco s Dom

V patek jsme se vydaly do Tuly spolecne s Luckou (pro pripomenuti: studentka VSE, na vymennem pobytu vdf na ITAM) a jejim francouzkym kamaradem, takze jsme byli skupina 2 Frantiku a 2 Cesek. Tula byla vyznamnym centrem Tolteku a je znama obrimi postavami tzv. los atlantes. Vylet se maximalne povedl, vsichni jsme se vykecali ve vsech jazycich a ja s Luckou jsme byly desne rady, ze se zase vidime.

Tula

s Luckou pozujici;)
No a to byl patek, muj sedmy a paty den Domitille v df. Musim rict, ze jsem si to naramne uzivala a u kluku v byte i pres ten bordel jsem se citila jako doma. Kluci pracuji, odchazi z domu brzo rano a vraci se kolem osme (dostat se v df autem nekam zabere dost casu), takze jsme se vzdycky schazeli v noci u nich doma. Vzdycky jsme se najedli, jednou jsem varila ja, jednou kluci, pokecali, kluci vzdycky brnkali na kytaaaru (se snazi neco naucit, samouci) a pak jsme vzdycky koukli na nejaky film, ktery jsme pres den s Dom koupily. Proste panovala 100% pohodova a pratelska atmosfera a ja se tam vzdycky vecer vracela desne rada. K tem filmum..no Mexiko je plne piratskych kopii...v df na kazdem rohu...nejnovejsi filmy, ktere u nas sotva mely premieru muzete koupit za 10 pesos (tedy 15 kc). Pry to je tady taky ilegalni, ale uplatky resi vsechno...gangy maji kontakty na policii a je to, roztahnou svuj stanek a neni co resit...Evropan se jen podivuje...;) Ne ze bych je podporovala, ale chapejte 10 pesos....

Jo a k te doprave, ja uz o tom psala...lidicky musite videt dopravu v df, abyste pochopili vyznam slova ZACPA, HODNE AUT, HUSTA DOPRAVA, DZUNGLE NA SILNICI....to se neda slovy ani popsat, to musite zazit....nicmene jsem se vzdycky usmivala, kdyz silnice mela tri pruhy, ale najednou se vytvorily ctyri linie aut...nebo kdyz na ctyrproudovce to vypadalo, jako by zadne pruhy neexistovaly...no coz, ja neridila...

No a o vikendu jsem se vydaly s Robertem do Puebly, ponevadz Roberto z Puebly pochazi. Ale o tom priste, brzy..

jedina spolecna fotka s Hectorem a Robertem

Yucatan II.

Takze Merida se nachazi na severni casti poloostrova a nema more. Je to takove pekne-nepekne, typicke mexicke mesto. A pry mistni katedrala je nejstarsi v Mexiku. Obhlidka mesta je otazkou maximalne jednoho dne.

Catedrala v Meride Klasicka mexicka nedelni zabava ve meste

Moje oblibena fotka z Meridy - Burger King, mexicky chaos a policajt ridici dopravu

Nicmene jsme se v Meride zdrzely, protoze jsme se z ni vydaly na navstevu dalsich archeologickych pokladu Mexika: Uxmal a Ruta Puuc. Uxmal je docela rozsahly komplex, ktery sveho casu zazival take znacnou slavu a Ruta Puuc zahrnuje ctyri mensi archeologicke lokality. Zaplatily jsme si tenhle vylet poradany jednou autobusovou spolecnosti...142 pesos a v autobuse jsme byli tri! Byl to nas privatni autobus, plne klimatizovany, ktery nas vzdycky privezl na misto a pekne na nas pockal:D Docela jsme si to vychutnavaly;) Moc se nam ten vylet zamlouval.

Uxmal

Dalsi den jsme se vydaly z Meridy na konec sveta do mestecka jmenem Celestun, ktere se nachazi na zapadnim pobrezi Yucatanu. Toto naprosto ospale mestecko je zname tim, ze se zde nachazi prirodni rezervace a hlavne se sem sletaji plamenaci. Tak jsme si zaplatily lodku a jely je okouknout na vlastni oci v prirode. Plamenaci sice nejsou buhvijake terno, ale po plazich a pyramidach to zas byla prijemna zmena a taky se nam to moc libilo;) Jeste ve stejny den jsme se vydaly do Campeche, coz je mesto na severozapadnim pobrezi Yucatanu.

Campeche je turisty opomijene a nikdo o tomhle meste vlastne nemluvi. O to vetsim bylo prekvapenim pro nas. Campeche je rozhodne nejhezci mesto Yucatanu, patri k UNESCO a docela zaslouzene. V minulosti to byl velmi dulezity obchodni uzel a castym tercem piratu, proto mesto bylo obehnano hradbami, ktere jsou zcasti dochovane dodnes. K tomu centrum vypada jako pastelky. Kazdy dum je natren pastelovou barvou a cele to vypada vic nez pekne.

Narazily jsme tam k tomu jen na same mile lidicky. Jeden chlapik-ucitel nas svezl zpatky do Campeche, kdyz jsme cele vystavene cekaly na silnici na colectivo po navsteve Edzny (dalsi archeologicka lokalita), jedna velmi pratelska mexicka rodinka nas seznamovala s mistni kuchyni a ruznymi triky v kuchyni, dalsi tipek nas zachranil, kdyz do Campeche dorazilo obdobi destu a my jsme to mely k civilizaci dva km...vypadaly jsme jako bychom skocily do bazenu, neprehanim...stejny chlapik nas dalsi den vzal na plaz a pozval na obed - mariscos, mnam. Je to stavar, zenaty, dite ctyri roky a evidentne jsme byly prvni Evropanky, s kterymi v zivote mluvil a byl z nas desne nadsenej jaja...

Edzna

Campeche

No a to uz jsme se po dvou tydnech s Karol loucily, Karol si to namirila zpatky do Mty a ja do Mexico City, kde se momentalne nachazim. Stravila jsem 18 hodin v autobuse...a furt jsem ve stejnym state...No cesta byla v pohode, pousti jeden film za druhym, akorat jsem zapomnela na grady mexicke klimatizace a ve tri rano cela promzrla jsem si koupila na zastavce deku..pak jsem spala jako nemluvne az do df...

Shrnuti: Yucatan deset hvezdicek, jestli mate hodne penez na dovolenou a hledate to prave misto, tak jednoznacne..

p.s. z Yucatanu mam haaafo fotek, tohle je jen miniminizdibec, na pozadani po navratu ukazu;)

Yucatan I.

Hmmm, takze budu psat bez interpunkce...protoze mexicke pocitace neznaji ceskou abecedu...Takze prvni cast petitydenniho tripu z Mty byl Yucatan. Nemam pro Yucatan nic jineho nez superlativy. Je to uzasny poloostrov plny plazi deroucich dech, pyramid a privetivych lidi. Nutno podotknout, ze kvuli celosvetove panice kvuli chripce mexicka ekonomika a turismus utrpel poradnou supku a Yucatan je oproti normalu ponekud prazdny.

Chichen Itza

Takze z Mty jsem vyrazila v patek brzo rano s Polkama Ewou a Karolinou a Mexicanem Bernim. Prileteli jsme do Meridy, kde jsme si pronajali na dva dny auto. Tentyz den jsme navstivili Chichen Itza a zapichli to v Playa del Carmen, coz je takovy maly Cancun plny hotelu, obchudku a nocni zabavy. Plaz docela sla, tak jako na vetsine Yucatanu tyrkysova voda, bily pisek...ale hodne lidi. Nijak me to tam nenadchnulo. Protoze jsme meli auto, tak jsme dalsi den zajeli do nedalekeho Tulumu na ruiny. Ruiny v Tulumu se nachazi primo na pobrezi a pod ruinama je mala, moc pekna plaz, kde jsme to celi zpoceni zapichli a polezeli si zbytek dne:)

Playa del Carmen

Tulum ruiny

Dalsi den, coz byla nedele, jsme to konecne zapichli taky na plazi v Playa del Carmen, ale jak rikam oproti tomu, co jsme pak videli v nasledujicich dnech, neni o moc co stat, pokud se teda nechcete v noci poradne opit. V nedeli v noci nas opustil Berni, protoze ho v Mty cekala prace a s holkama jsme zustaly samy.Hned v pondeli rano jsme se vydaly primo do Tulumu a uplnou nahodou jsme skoncily v eko-hotelu nachazejicim se primo na plazi jmenem Papay Playa a to byl raj! V zivote jsem takove misto nevidela na vlastni oci, leda tak na fotce v nejakem casopise. Bydlely jsme v takovych chatrcich (tzv.cabana), v nichz byla akorat postel s moskytierou. Zachody a sprchy byly kousek od nasi chatrce (pokud jsem se sla myt po setmeni, spolecnost mi delalo min. 5 jesterek). Na plaz jsme to mely asi deset kroku. Poslouchat v noci more se muze zdat jako uzasna romantika, ale me to lezlo krkem a nemohla jsem kvuli tomu usnout. Na plazi byla takova konstrukce s postelemi a to bylo desne nebezpecne misto, protoze kdyz si tam clovek lehnu...... za 10 minut spinkal jako mimino. Plaz byla naprosto prazdna, cista, tyrkysova voda, bily pisek a docela vlny. Byl to raj vazeni a my jsme si to mirumilovne misto nalezite vychutnaly. Personal byl pratelsky a hnedka prvni den jsme s nima byly jedna ruka. Po trech nocich jsme zvedly kotvy, ale vubec se nam odtamtud nechtelo!

Papaya Playa

Presunuly jsme se pres Cancun na Isla Mujeres. Ewa nas ten den opustila a vratila se do Mty, takze jsem zbyla ja a Karol. Na Isla Mujeres jsme se zdrzely dalsi tri noci. Zaplatily jsme si snorchlovani se zastavkou na chovne stanici zelv. Snorchl rulez, sice jsem mela v prvni chvili pocit, ze se udusim, protoze jsem do te doby nikdy nemela se snorchlem tu cest....ale pozorovat co vsechno plave pod vama bylo vaazne moooc pekny. Na chovne stanici meli zelvy vsech velikosti a druhu az po ty megaobri. Reknu vam potkat tu nadheru v mori, tak mam normalne strach. Vylet skoncil obedem z cerstvych ryb a to bylo mnam mnam.. U te restaurace meli ohradu s malym zralokem. Byla to atrakce: podrz si sveho zraloka a vyfot se s tim. No fuj, chudak...museli ho tam nahanet stokrat denne. Bylo mi ho fakt lito.

Isla Mujeres

V Cancunu jsme se vubec nezastavily, nechapu proc tam lidi jezdi, za normalnich okolnosti tam musi byt poradne narvano a taky poradne draho. Taxista nam rekl, ze mesto ma 120 hotelu a furt se stavi, ve meste neni co videt. Takze dekuji pekne, ale nechci. Z Isla Mujeres jsme s Karol zamirily do Meridy, ale to dopovim priste.