Chiapas - u Alejandry doma

Z Jalisca jsem se vydala do Chiapas, k Alejandre domu. Chiapas je nejjiznejsim statem Mexika, ktery sousedi s Guatemalou. Patri k tem chudsim castem Mexika, s pocetnou indianskou populaci a geograficky je pravym opakem vyprahleho, poustniho severu. Chiapas to je priroda a prales.
Rodina Alejandry bydli v Tuxtle, coz je hlavni mesto Chiapas. Stravila jsem s nimi 11 dni, behem nichz jsem vic odpocivala a uzivala cas s Ale, nez cestovala. Nejak me to cestovani po mesici znavilo. Vyjela na tri dny z Tuxtly, abych navstivila slavne mayske pralesni mesto Palenque a Agua Azul. Palenque patri rozhodne k tem nej archeologickym lokalitam Mexika, pro me je na druhem miste po Chichen Itza na Yucatanu. Kdysi to byl megaobri komplex, ktery vsak z neznamych duvodu jeho obyvatele opustili (samozrejme existuji ruzne verze jako vysvetleni) davno predtim, nez ke brehum Mexika dorazili conquistadori. Mezitim mesto prorostlo pralesem a stalo se tak ztracenym mestem. Doposud se odhaduje, ze mesto ma 2.5 km ctverecnich a z toho pouze 10 % bylo odkryto. Palenque bylo znovuobjeveno okolo roku 1800, kdy prvni odvazlivci zacali mesto odkryvat. Alejandra mi pred odjezdem s celou rodinou omlacovala o hlavu, ze si musim zaplatit pruvodce, jinak ma navsteva Palenque ztrati na vyznamu...tak jsem je poslechla, zaplatila si jednoho indianskeho pruvodce, ktery me provedl, pekne vsechno vysvetlil....Byl to muj prvni a posledni pruvoce v Mexiku:D

takhle vypada Agua Azul, kdyz neprsi...Agua Azul jsou slavne kaskady, ktere maji tyrkysove modrou barvu, pokud zrovna neprsi. Samozrejme lilo celou noc, takze ja videla kaskady s krasne hnedou barvou....Smula no..
Navstivila jsem indianske mesto San Cristobal de las Casas a indianskou vesnici Chamula, coz byl obrovity zazitek, ponevadz to je opravdu treti svet...V San Cristobalu jsem se vrtla na mistni trh a videla jsem veci, ktere nikdy v zivote predtim....Jednak na trhu byli jen lide domorodeho puvodu ve svych tradicnich hadrech. Prakticky ja jsem tam byla jediny "domorodec". Carlos mi pak za to trosku vyhuboval, ze oni jsou jini, k cizincum nepratelsti blablabla...No nic, pro me to byl velky zazitek. Hlavne drubez.....Prodavaji slepice, ktere maji svazane nohy a jsou zavesene hlavou dolu na ruce prodavajiciho. Ty slepice jsou ZIVE. Chudery s vytrestenyma ocima, pohybuji hlavou sem a tam. Ti stejni prodavajici pak v naruci drzi krutu ci jinou drubez a dalsi exemplare stoji okolo nich. Zajemci pak prijdou, podrobne slepici ci krocana prozkoumaji, kridla, hrabou se jim v peri....No ja na to uplne zirala...No a samozrejme si muzete na trhu koupit taky slipku mrtvou, vykuchanou...Nevim, jestli jsem to tu uz psala, jak vypada takove reznictvi v Mexiku. Maso se tady prodava vystavene na pultu, bez jakehokoliv chladiciho zarizeni, slunce na to prazi jedna basen, smrad nejvetsi....Kde se na to hrabou evropske hygienicke normy...Ja se uz vubec nedivim tomu, ze mexicky zaludek stravi vsechno...

San Cristobal de las Casas - u katedraly
mistni trh...je libo slepice?
Inidianska vesnice Chamula byla zazitkem jineho druhu. Maji tady pravy indiansky kostel, pekelne si ho strezi, takze uvnitr se nemuze fotit. Navsteva kostela je hoodne pusobiva. Nenajdete tady ukrizovaneho Krista apod. Maji tam po stenach vystavene svoje svate, kostel je narvany rozsvicenymi svickami a to doslova narvany, bere to dech a na strope jsou zavesene latky. Mistni obyvatele prichazi, cupnou si na jakemkoliv miste kostela, rozlozi svoje svicky v radach, zapali je, pred ne polozi obetiny, videla jsem coca colu, vajicka....pry casto podrezavaji slepice, ale toho jsem bohuzel nebyla svedkem...a pak se pomodli (samozrejme neodrikavaji otcenase..). No ja zirala, doslova.

Chamula
Pak jsem navstivila slavny Canon del Cobre (kousicek od Tuxtly), coz je prirodni div. Obrovity kanon, kterym proudi reka a kde ziji krokodyli. Ptala jsem se toho cloveka, co ridil nasi lodku a pry tihle krokodyli nejsou agresivni a nepamatuje si, ze by nekdy nekoho sezrali...;)
No a jinac jsem relaxovala v dome Alejandriny rodiny, byli desne zlati. Na 11 dni jsem se stala soucasti jejich rodiny, coz byl taky zazitek. Soucasti jejich domu je bazen, protoze mama Alejandry dava hodiny plavani detem, zije z toho. Takze caparti vsech vekovych kategorii prichazeji do bazenu kazdy den. Ja jsem bazenu taky radne vyuzila;) Ale ma mladsi sestru Alexii a bratra Alfreda, krome nich obyvaji dum rekneme tri sluzebnici....Dve zenske a jeden tipek, kteru v dome ziji, stravuji se a od pondeli do soboty vykonavaji vsechny domaci prace. Kazdy den vari, perou, zehli, uklizi, cisti bazen, cisti auto atd. Nam to muze pripadat divne, lec tady je to celkem normalni. A byl luxus mit pradlo vyprane tentyz den, rano si pozadat o quesadilly k snidani...;) Naramne jsem si to uzivala:D
No a asi vyvstava otazka, copak tata...Alejandrin tata tragicky zemrel na konci rijna minuleho roku, kdy se pri zpatecni ceste z prace zritil s autem do rokliny. Vic komentovat to tady nechci..

u Ale doma - Ale, ja, Alfredo
s celou rodinou - Ale, ja, Alexia, mama, AlfredoNo a to je asi tak vsechno..Tim moje cesty skoncily, bankovni ucet zazil volny pad a ja naprosto spokojena jsem se vratila do Monterrey, kde jsem momentalne ted az do 1.8., kdy se vracim domuuu. Uz se fakt moc tesim! Ale je to tezky, protoze ted mi chybi ta ceska zeme, rodina, kamaradi, makove kolacky,.....ale pak mi bude chybet ta zeme mexicka, kamaradi, tacos,...
Nicmene pokud jde o cesty, me velke diky patri Robertovi, Alejandre, Carlosovi a vsem ostatnim spoluucastnikum, kteri mi nejen znacne snizili naklady, diky cemuz jsem mohla videt tolik mist, ale kteri tu moji cestu zmenili "z pouheho cestovani a premistovani se z mista na misto" v zabavu, prijemny cas s prateli a spoustu legrace. Vsude me prijali s otevrenou naruci, usmevem na tvari a s radosti z me navstevy, za coz jsem nesmirne vdecna, protoze jsem se nikdy necitila jako bych obtezovala. Diky jim! (Samozrejme sve diky jsem jim vyjadrila i osobne;))

Jalisco - domov tequily

Vylet do statu Jalisco nebyl puvodne v planu, nicmene jsme to nejak s Carlosem za pochodu neplanovane vyinventovali. Vydala jsem se z df autobusem do Zacatecas (Carlos je ze Zacatecas, viz. velikonocni prazdniny), kam jsem dorazila v sest rano. Byli mi doprany dve dodatecne hodiny v posteli, kafe a michana vajicka (made by Carlos) a pak jsme se vydali s Carlosem jeho autem smer Guadalajara. Po ceste jsme se zastavili na navsteve u jeho dedecka ve vesnici a la na konci sveta. Nebyla jsem tam poprve, absolvovala jsem obed u Carlova dedecka behem velikonocni cesty po Strednim Mexiku. Carl se tam chtel zstavit, protoze dedeckovi uz neslouzi moc zdravi..
katedrala v Guadalajare

Jalisco je domovem mexicke tequily. Hlavnim mestem a zaroven druhym nejvetsim mestem tohoto mexickeho statu je Guadalajara. Podle mexických zákonů se může tequila vyrábět pouze v pěti mexickych tatech a Jalisco je tim nejdulezitejsim, prvnim, kde to vsechno zacalo..Tequily, ktere se u nas bezne kupuji nemaji s pravou mexickou moc spolecneho, da se sice u nas koupit i prava mexicka jako Sauza (dva nejveti mexicti vyrobci je Sauza a Jimador), ale je desne predrazena a tady patri k tem levnym. Mexicani cato nadavaji, ze Ole a dalsi skvosty, ktere se u nas prodavaji jsou jed..

jak se vyrabi tequila..Guadalajara je sice druhym nejvetsim mexickym mestem, nicmene v porovnani s df je malym mestem a na navstevu staci jeden den. Dorazili jsme v pondeli vecer, v utery propochodovali mesto a ve stredu jsme se vydali na vylet do mestecka jmenem Tequila, ktere se tak nejmenuje pro nic za nic, ale je pravym domovem tequily. Zaplatili jsme si navstevu a ochutnavky ve dvou mistnich fabrikach. Jedna byla velkaaaa a druha byla rodinna, malinka. Tequila a jeji okoli se hemzi poli agave a fabrikami tequily. Agava vsude kam se podivas a fabriky jakbysmet. Pokud v tom nemate jasno, tak tequila se vyrabi z agava a to z tzv. pini, nikoliv listu. Pina je srdcem teto rostliny a trva 5-10 let nez je zrala na sklizen. A taky poradne tezka, pokud si to jeste pamatuju, tak vazi kolem 15-20 kilo, takze jimadori, kteri agave sklizi nesmi byt zadne trasoritky...je to hodne tezka prace. Pina se puli a hazi se do kotlu, kde se pali. Vysledkem je stava, ktera se dal zpracovava.
Ve velke fabrice nas provedli celou vyrobou primo v akci, zrovna traktor hazel pine do obrich kotlu, bylo to fakt megazajimave. Jak jsem zminila, absolvovali jsme ochutnavky a rozhodne nejlepsi tequila, jakou jsem kdy kostla byla v te male, rodinne fabrice, kde nas obslouzil a pokecal s nama majitel. V tehle rodinne fabrice, nemaji takove prostory a kapacity, takze jim stava kvasi mnohem dele a cela vyroba trva mnohem dele nez ve velkych fabrikach a chutove to bylo fakt hodne znat. A to rikam ja, odpurce tequily, ktery pri pohledu na lahev obvykle dela: fuj fuj....
Carlos byl nadsen.

ochutnavame...
Pokud jde o puvod tequily, existuje pribeh, legenda ci tak neco. Kdysi pouzivali puvodni obyvatele tehle oblasti agave na vyrobu strech, obleceni atd. a nemeli pro pinu vubec zadne uziti. Az jednou se prehanala bourka a spalila agava, uderil blesk, rozpulil pinu a vysledkem byla nasladla hmota, kterou mistni zacali zkoumat...no tak nejak nam to rikali.

agave vsude kam se podivasZbyle dva dny jsme navstivili mistni vesnice, coz uz nebyla tak moc zajimave a pak se Carl vydal zpatky do Mty a ja do Chiapas k Alejandre domu.

Puebla

Jak jsem se zminila, o vikendu jsme se s Robertem vydaly do Puebly, jelikoz Roberto z Puebly pochazi. Puebla je mesto necele dve hodiny od df, kousek od znameho Popocatepetlu. Vulkan jsme bohuzel moc dobre nevidely pro nikdy nekoncici smogovy opar vznasejici se nad df a Pueblou. Je to fakt hnus, v cem lidi v df a okoli zijou, fuj fuj.
Hector nam velikassky pujcil auto (Robertito autem nedisponuje, s oblibou rika, ze jeho auto sezral semestr v Evrope), coz bylo neco necekaneho a nevidaneho, ponevadz do te doby Hector odmital Robertovi dovolit vyjet s jeho autem na dalnici. Takze to ze nam ho na vikend pujcil a jeste k tomu nam to sam nabidnul....S Robertem jsme se shodli, ze evropska pritomnost v byte ma na Hectora evidentne blahodarny vliv jaja;) mistni trh Takze jsme se v sobotu rano vydali do Puebly s Hectorovym autem, ktere nam to vsechno znacne usnadnovalo. Pres noc jsme zustali v domku, v nemz bydli Robertova mama, jeji pritel a mladsi sestra. No u sestry se pozastavim..Robertova mladsi sestra v 16 letech zdrhla z domu s jednim chlapkem a odmitala se vratit domu. Po 4 letech ten vztah krachnul a ona se vratila domu s deckem..Takze tedka ma 21 let, zije se svoji mamou, ma 4 rocni dite a dokoncuje stredni skolu, kterou pro svuj utek z domu nikdy nedodelala. Docela terno. Zeptala jsem se Roberta, jestli je to v Mexiku normalni a pry ne...ale hnedka dodal, ze se to stava, hlavne v mensich mestech, ze se mladicke holky poblazni do nejakeho starsiho a proste zdrhnou z domu...
tradicni sladkost z Puebly: camotes, moc mi to teda nejelo..
tradicni pokrm z Puebly: mole...je to maso v korenene cokoladove omacce...nikdo to nepatrilo k mym oblibenym mexickym pormum
tradicni liker z Puebly: pasita (se syrem)No k Pueble..je to moc pekne mesto, centrum samy hezky osperkovany barak, naprosto naaadherne fasady. Moc se mi tam libilo. V podvecer jsme se zajeli podivat do Choluly, coz je pohrbena pyramida, na jejimz vrcholu Spanele postavili kostel, mili chlapici. Takze to proste vypada jako kopec, na nemz stoji kostel.

Cholula

Vecer jsme zasli do klubu v Cholule, v nedeli rano jsme zajeli posnidat s Robertovou mamou a jejim pritelem a pak jsme se vydali do safari Africam. Pripadalo mi trochu ujete v Mexiku koukat na zebry a zirafy...ale bylo to fajn. Africam ma v Mexiku jmeno a je to fakt moc pekne safari, kde se zvirata maji k svetu, teda az na ty ptaky s ostrihanymi kridly, kteri pochoduji a pochoduji...

Roberto a jeho mladsi sestra..
V nedeli vecer jsme se vratili do df, ja si sbalila po 10 dnech stravenych vicemene v df a s Robertem sve sakypaky a Roberto cely smutny,ze "uz" odjizdim, me odvezl na autobusove nadrazi, kde jsem nasedla na autobus smer Zacatecas alias cesta do Guadalajary, ale tak to zas priste;) Uprimne bylo mi u kluku moc fajn a taky se mi moc nechtelo odjizdet, ale po 10 dnech byl cas se hnout zas nekam jinam.

Zpatky v Mexico City a dalsi vylety: Tula, Taxco

V df jsem nebyla poprve, jestli si jeste vzpominate na moji breznovou cestu a fotbalovy zapas:) Tentokrat me v df ubytoval Roberto (pro pripomenuti: zname se z Phy, exchange student na VSE spolecne s Alejandrou). Robertito sdili byt jeste s dvema mexickymi chlapci, z nichz se vyklubala prijemna spolecnost a dobra kopa. Hector a Panal, nicmene Panal je vecne nekde na cestach kvuli praci. Roberto byl z me pritomnosti v jejich muzskem kralovstvi naprosto nadsen (to, ze se jedna o byt osidleny vylucne pany, bylo rozeznatelne ihned po prekroceni prahu bytu...) a zakratko stejne nadseni projevoval i jeho spolubydlici Hector. Ja za to byla uprimne rada, protoze treti den meho pobytu se ke me pridala Domitille (pro pripomenuti: Francouzka, pritelkyne mexickeho kamarada, ktera kvuli nemu prijela do Mty na 3 mesice) a ja ji nastehovala do Robertova pokoje spolecne se mnou....Nikdo neprotestoval a Roberto kvuli nam spal cely tyden na znacne nepohodlnem gauci. Zlaty to chlapec!

V nedeli nez prijela Domitille se Roberto se mnou vydal na Xochimilco, coz je takovy kanal v df plny hnusne spinave vody...Roberto mi rikal, ze v te vode ziji ryby se trema ocima a podobne historky. Nicmene na tomto kanale se plavi pestrobarevne lodky, ktere si muzete pronajmout. Je to oblibenou zabavou mistniho obyvatelstva. Vydavaji se sem na "piknik" cele rodiny a taky skupiny studentu, kteri si pronajimaji lodky na party, proste se na nich pekne opijou. Mezi lodkami, ktere si pronajali vselijake skupiny lidicek, se propletaji lode s mariachi a ruznymi prodavaci. No a cele to je docela dobra svanda, v Evrope to urcite neuvidite a nezazijete. Takze jsme si s Robertem zaplatili jednu lodku, dve hodiny jsme ten rej pozorovali, povidali si a pri tom jsme si dali taky to piivo mexickee.

Xochimilco s Robertem

V pondeli, utery a ctvrtek jsem s Domitille ucinila tours po Mexico City alias to co musite videt, kdyz tam prijedete a co jsem zvetsiny jiz aspon jednim okem zahleda v breznu. Nicmene mi to nevadilo, protoze tentokrat jsem nebyla unavena a mely jsme dost casu, tak jsem vsechno probadala podrobneji;)

centrum df...dzungle..

moderni df

park Chapultepec v centru df

Ve stredu jsme se s Domitille zajely podivat do Taxca nebo-li mexickeho stribrneho mesta. Vylet to byl poklidny, mesto male a hezke. Zadne stribro jsem nekoupila, v ramci uspor jsem si nechala zajit chut.

Taxco s Dom

V patek jsme se vydaly do Tuly spolecne s Luckou (pro pripomenuti: studentka VSE, na vymennem pobytu vdf na ITAM) a jejim francouzkym kamaradem, takze jsme byli skupina 2 Frantiku a 2 Cesek. Tula byla vyznamnym centrem Tolteku a je znama obrimi postavami tzv. los atlantes. Vylet se maximalne povedl, vsichni jsme se vykecali ve vsech jazycich a ja s Luckou jsme byly desne rady, ze se zase vidime.

Tula

s Luckou pozujici;)
No a to byl patek, muj sedmy a paty den Domitille v df. Musim rict, ze jsem si to naramne uzivala a u kluku v byte i pres ten bordel jsem se citila jako doma. Kluci pracuji, odchazi z domu brzo rano a vraci se kolem osme (dostat se v df autem nekam zabere dost casu), takze jsme se vzdycky schazeli v noci u nich doma. Vzdycky jsme se najedli, jednou jsem varila ja, jednou kluci, pokecali, kluci vzdycky brnkali na kytaaaru (se snazi neco naucit, samouci) a pak jsme vzdycky koukli na nejaky film, ktery jsme pres den s Dom koupily. Proste panovala 100% pohodova a pratelska atmosfera a ja se tam vzdycky vecer vracela desne rada. K tem filmum..no Mexiko je plne piratskych kopii...v df na kazdem rohu...nejnovejsi filmy, ktere u nas sotva mely premieru muzete koupit za 10 pesos (tedy 15 kc). Pry to je tady taky ilegalni, ale uplatky resi vsechno...gangy maji kontakty na policii a je to, roztahnou svuj stanek a neni co resit...Evropan se jen podivuje...;) Ne ze bych je podporovala, ale chapejte 10 pesos....

Jo a k te doprave, ja uz o tom psala...lidicky musite videt dopravu v df, abyste pochopili vyznam slova ZACPA, HODNE AUT, HUSTA DOPRAVA, DZUNGLE NA SILNICI....to se neda slovy ani popsat, to musite zazit....nicmene jsem se vzdycky usmivala, kdyz silnice mela tri pruhy, ale najednou se vytvorily ctyri linie aut...nebo kdyz na ctyrproudovce to vypadalo, jako by zadne pruhy neexistovaly...no coz, ja neridila...

No a o vikendu jsem se vydaly s Robertem do Puebly, ponevadz Roberto z Puebly pochazi. Ale o tom priste, brzy..

jedina spolecna fotka s Hectorem a Robertem

Yucatan II.

Takze Merida se nachazi na severni casti poloostrova a nema more. Je to takove pekne-nepekne, typicke mexicke mesto. A pry mistni katedrala je nejstarsi v Mexiku. Obhlidka mesta je otazkou maximalne jednoho dne.

Catedrala v Meride Klasicka mexicka nedelni zabava ve meste

Moje oblibena fotka z Meridy - Burger King, mexicky chaos a policajt ridici dopravu

Nicmene jsme se v Meride zdrzely, protoze jsme se z ni vydaly na navstevu dalsich archeologickych pokladu Mexika: Uxmal a Ruta Puuc. Uxmal je docela rozsahly komplex, ktery sveho casu zazival take znacnou slavu a Ruta Puuc zahrnuje ctyri mensi archeologicke lokality. Zaplatily jsme si tenhle vylet poradany jednou autobusovou spolecnosti...142 pesos a v autobuse jsme byli tri! Byl to nas privatni autobus, plne klimatizovany, ktery nas vzdycky privezl na misto a pekne na nas pockal:D Docela jsme si to vychutnavaly;) Moc se nam ten vylet zamlouval.

Uxmal

Dalsi den jsme se vydaly z Meridy na konec sveta do mestecka jmenem Celestun, ktere se nachazi na zapadnim pobrezi Yucatanu. Toto naprosto ospale mestecko je zname tim, ze se zde nachazi prirodni rezervace a hlavne se sem sletaji plamenaci. Tak jsme si zaplatily lodku a jely je okouknout na vlastni oci v prirode. Plamenaci sice nejsou buhvijake terno, ale po plazich a pyramidach to zas byla prijemna zmena a taky se nam to moc libilo;) Jeste ve stejny den jsme se vydaly do Campeche, coz je mesto na severozapadnim pobrezi Yucatanu.

Campeche je turisty opomijene a nikdo o tomhle meste vlastne nemluvi. O to vetsim bylo prekvapenim pro nas. Campeche je rozhodne nejhezci mesto Yucatanu, patri k UNESCO a docela zaslouzene. V minulosti to byl velmi dulezity obchodni uzel a castym tercem piratu, proto mesto bylo obehnano hradbami, ktere jsou zcasti dochovane dodnes. K tomu centrum vypada jako pastelky. Kazdy dum je natren pastelovou barvou a cele to vypada vic nez pekne.

Narazily jsme tam k tomu jen na same mile lidicky. Jeden chlapik-ucitel nas svezl zpatky do Campeche, kdyz jsme cele vystavene cekaly na silnici na colectivo po navsteve Edzny (dalsi archeologicka lokalita), jedna velmi pratelska mexicka rodinka nas seznamovala s mistni kuchyni a ruznymi triky v kuchyni, dalsi tipek nas zachranil, kdyz do Campeche dorazilo obdobi destu a my jsme to mely k civilizaci dva km...vypadaly jsme jako bychom skocily do bazenu, neprehanim...stejny chlapik nas dalsi den vzal na plaz a pozval na obed - mariscos, mnam. Je to stavar, zenaty, dite ctyri roky a evidentne jsme byly prvni Evropanky, s kterymi v zivote mluvil a byl z nas desne nadsenej jaja...

Edzna

Campeche

No a to uz jsme se po dvou tydnech s Karol loucily, Karol si to namirila zpatky do Mty a ja do Mexico City, kde se momentalne nachazim. Stravila jsem 18 hodin v autobuse...a furt jsem ve stejnym state...No cesta byla v pohode, pousti jeden film za druhym, akorat jsem zapomnela na grady mexicke klimatizace a ve tri rano cela promzrla jsem si koupila na zastavce deku..pak jsem spala jako nemluvne az do df...

Shrnuti: Yucatan deset hvezdicek, jestli mate hodne penez na dovolenou a hledate to prave misto, tak jednoznacne..

p.s. z Yucatanu mam haaafo fotek, tohle je jen miniminizdibec, na pozadani po navratu ukazu;)