Rodina Alejandry bydli v Tuxtle, coz je hlavni mesto Chiapas. Stravila jsem s nimi 11 dni, behem nichz jsem vic odpocivala a uzivala cas s Ale, nez cestovala. Nejak me to cestovani po mesici znavilo. Vyjela na tri dny z Tuxtly, abych navstivila slavne mayske pralesni mesto Palenque a Agua Azul. Palenque patri rozhodne k tem nej archeologickym lokalitam Mexika, pro me je na druhem miste po Chichen Itza na Yucatanu.
Kdysi to byl megaobri komplex, ktery vsak z neznamych duvodu jeho obyvatele opustili (samozrejme existuji ruzne verze jako vysvetleni) davno predtim, nez ke brehum Mexika dorazili conquistadori. Mezitim mesto prorostlo pralesem a stalo se tak ztracenym mestem. Doposud se odhaduje, ze mesto ma 2.5 km ctverecnich a z toho pouze 10 % bylo odkryto. Palenque bylo znovuobjeveno okolo roku 1800, kdy prvni odvazlivci zacali mesto odkryvat. Alejandra mi pred odjezdem s celou rodinou omlacovala o hlavu, ze si musim zaplatit pruvodce, jinak ma navsteva Palenque ztrati na vyznamu...tak jsem je poslechla, zaplatila si jednoho indianskeho pruvodce, ktery me provedl, pekne vsechno vysvetlil....Byl to muj prvni a posledni pruvoce v Mexiku:Dtakhle vypada Agua Azul, kdyz neprsi...
Agua Azul jsou slavne kaskady, ktere maji tyrkysove modrou barvu, pokud zrovna neprsi. Samozrejme lilo celou noc, takze ja videla kaskady s krasne hnedou barvou....Smula no..Navstivila jsem indianske mesto San Cristobal de las Casas a indianskou vesnici Chamula, coz byl obrovity zazitek, ponevadz to je opravdu treti svet...V San Cristobalu jsem se vrtla na mistni trh a videla jsem veci, ktere nikdy v zivote predtim....Jednak na trhu byli jen lide domorodeho puvodu ve svych tradicnich hadrech. Prakticky ja jsem tam byla jediny "domorodec". Carlos mi pak za to trosku vyhuboval, ze oni jsou jini, k cizincum nepratelsti blablabla...No nic, pro me to byl velky zazitek. Hlavne drubez.....Prodavaji slepice, ktere maji svazane nohy a jsou zavesene hlavou dolu na ruce prodavajiciho. Ty slepice jsou ZIVE. Chudery s vytrestenyma ocima, pohybuji hlavou sem a tam. Ti stejni prodavajici pak v naruci drzi krutu ci jinou drubez a dalsi exemplare stoji okolo nich. Zajemci pak prijdou, podrobne slepici ci krocana prozkoumaji, kridla, hrabou se jim v peri....No ja na to uplne zirala...No a samozrejme si muzete na trhu koupit taky slipku mrtvou, vykuchanou...Nevim, jestli jsem to tu uz psala, jak vypada takove reznictvi v Mexiku. Maso se tady prodava vystavene na pultu, bez jakehokoliv chladiciho zarizeni, slunce na to prazi jedna basen, smrad nejvetsi....Kde se na to hrabou evropske hygienicke normy...Ja se uz vubec nedivim tomu, ze mexicky zaludek stravi vsechno...
San Cristobal de las Casas - u katedraly
mistni trh...je libo slepice?
Inidianska vesnice Chamula byla zazitkem jineho druhu. Maji tady pravy indiansky kostel, pekelne si ho strezi, takze uvnitr se nemuze fotit. Navsteva kostela je hoodne pusobiva. Nenajdete tady ukrizovaneho Krista apod. Maji tam po stenach vystavene svoje svate, kostel je narvany rozsvicenymi svickami a to doslova narvany, bere to dech a na strope jsou zavesene latky. Mistni obyvatele prichazi, cupnou si na jakemkoliv miste kostela, rozlozi svoje svicky v radach, zapali je, pred ne polozi obetiny, videla jsem coca colu, vajicka....pry casto podrezavaji slepice, ale toho jsem bohuzel nebyla svedkem...a pak se pomodli (samozrejme neodrikavaji otcenase..). No ja zirala, doslova.
Chamula
Pak jsem navstivila slavny Canon del Cobre (kousicek od Tuxtly), coz je prirodni div. Obrovity kanon, kterym proudi reka a kde ziji krokodyli. Ptala jsem se toho cloveka, co ridil nasi lodku a pry tihle krokodyli nejsou agresivni a nepamatuje si, ze by nekdy nekoho sezrali...;)
No a jinac jsem relaxovala v dome Alejandriny rodiny, byli desne zlati. Na 11 dni jsem se stala soucasti jejich rodiny, coz byl taky zazitek. Soucasti jejich domu je bazen, protoze mama Alejandry dava hodiny plavani detem, zije z toho. Takze caparti vsech vekovych kategorii prichazeji do bazenu kazdy den. Ja jsem bazenu taky radne vyuzila;) Ale ma mladsi sestru Alexii a bratra Alfreda, krome nich obyvaji dum rekneme tri sluzebnici....Dve zenske a jeden tipek, kteru v dome ziji, stravuji se a od pondeli do soboty vykonavaji vsechny domaci prace. Kazdy den vari, perou, zehli, uklizi, cisti bazen, cisti auto atd. Nam to muze pripadat divne, lec tady je to celkem normalni. A byl luxus mit pradlo vyprane tentyz den, rano si pozadat o quesadilly k snidani...;) Naramne jsem si to uzivala:D
No a asi vyvstava otazka, copak tata...Alejandrin tata tragicky zemrel na konci rijna minuleho roku, kdy se pri zpatecni ceste z prace zritil s autem do rokliny. Vic komentovat to tady nechci..
u Ale doma - Ale, ja, Alfredo
s celou rodinou - Ale, ja, Alexia, mama, Alfredo
No a to je asi tak vsechno..Tim moje cesty skoncily, bankovni ucet zazil volny pad a ja naprosto spokojena jsem se vratila do Monterrey, kde jsem momentalne ted az do 1.8., kdy se vracim domuuu. Uz se fakt moc tesim! Ale je to tezky, protoze ted mi chybi ta ceska zeme, rodina, kamaradi, makove kolacky,.....ale pak mi bude chybet ta zeme mexicka, kamaradi, tacos,...Nicmene pokud jde o cesty, me velke diky patri Robertovi, Alejandre, Carlosovi a vsem ostatnim spoluucastnikum, kteri mi nejen znacne snizili naklady, diky cemuz jsem mohla videt tolik mist, ale kteri tu moji cestu zmenili "z pouheho cestovani a premistovani se z mista na misto" v zabavu, prijemny cas s prateli a spoustu legrace. Vsude me prijali s otevrenou naruci, usmevem na tvari a s radosti z me navstevy, za coz jsem nesmirne vdecna, protoze jsem se nikdy necitila jako bych obtezovala. Diky jim! (Samozrejme sve diky jsem jim vyjadrila i osobne;))
Žádné komentáře:
Okomentovat