Zacatecas alias u Carlose doma

Takže jsem skončila povídání o 10-denní cestě v bodě, kdy jsme se vydali na poslední zastávku a to bylo Zacatecas - ke Carlosovi domů. A tady vám povím, jak nás provázela po celou dobu nějaká smůla či co. Začalo to tím, že Carlos si zapomněl nabíječku na mobil v San Luis Potosí. To byla maličkost....V San Miguel de Allende Lucka zjistila, že nenastartuje svůj notebook. To už byla větší věc. V Queretaru jsme během našeho výletováni Berniho autem píchli, to už jsem se zmínila. No a pak úplně zlatý hřeb byl, když jsme dojeli do Zacatecas k domu Carlosových rodičů a v domě prosím pěkně byla malá cisterna.....Jejich dům stojí totiž v prudkém kopci a evidentně pan řidič vypnul motor a nezatáhnul ruční brzdu, takže auto s malou cisternou a nápisem: agua a domilicio (donáška vody do domu) skončila zaražená v domě Leyvů. Ironie co? Upřímně se mi chtělo celkem smát, ale vzhledem k tomu, že maminku Carlose to k smrti vyděsilo a všichni okolo se tvářili děsně vážně, tak jsem zachovala dekorum. Nutno dodat, že ve výsledku to schytala akorát omítka a k žádné velké škodě nedošlo.
Ve čtvrtek brzo ráno dorazila z Monterrey Bere (přítekyně Carlose) a Rafa (kamarád Carlose), oba jsme s Luckou znaly z dřívějška. V domě se nám dostalo veškerého komfortu, mě, Lucku a Bere uložili do velkého pokoje pro hosty s dvěma manželskýma postelema a tatínek nám tam dotáhnul i plazmovou televizi (u nás tak za 15 tis., tady tak za 5 tis.), kdybychom se třeba nudily...Maminka nás vždy čekala s chutnou snídaní a večeří a na stůl nám vyložili vždycky pomalu celou lednici i skříně.....Což bylo děsně zlaté, ale když třeba fakt nemáte hlad.....bylo to jako u babičky...jo a taky jsme grilovali, to byla mňamka!!! kuřecí, kamaróny, nějaká salchicha, guacamole...mnam mnam

Celé 4 dny si s námi rodiče chtěli děsně povídat a hlavně na počkání začali vždycky mluvit o Carlosovi....asi tak třetí den jsme se s Luckou shodly, že pár dní navíc a už bychom si fakt odváželi averzi ke Carlosovi....Když máte inteligentní, úspěšné, dobrými mravy oplývající apod. dítě, tak samozřejmě je v pořádku, když jste jako rodič na něj ZDRAVĚ pyšní. Ale tohle bylo moc.....Lucka mi teda říkala, že to je normální...už totiž absolvovala jednu návštěvu mexické rodiny a prý to bylo jako přes kopírák....

Prohlídka města Návštěva dolu, Carl, Bere, já:D

Takže jak vypadá taková mexická posedlost vlastním dítětem. Fotky Carlose byly po celém domě. Určitě každý z vás doma schovává takové ty woodoo fotky, kde máte tři zuby, vypadáte jako ichtyl apod....a tyto fotky se snažíte schovat před veřejností a pokud je rodiče náhodou vytáhnout, prcháte...Tak přesně tyto fotky Carlose mají Leyvovi vystavené po celém domě....Rodiče Carlose vytáhli album Carlose v plínkách, na motorce, na skluzavce apod. sotva hodinu po našem příjezdu. Na počkání se rozvypráví o všech Carlosových úšpěších počínaje tím, jak začal chodit...Carlos sem a Carlos tam....Mám sice Carlose velmi ráda a jeho rodiče byli zlatí, ale....jsem velice ráda, že v mé rodné zemi si zachováváme zdravý rozum....Díky mami a tati!
A taková poznámka na okraj, Carlos ma mladšího bratra (16) Miguela, o kterém ódy nepadaly...chápete to..
No v Zacatecas jsme zvolnili tempo, prošli město, navštívili místní důl, vyhlídku apod. a pak se šli dvakrát pořádně opít.
Jo a byly jsme se s Luckou podívat na Velikonoční procesí...Svátky tady nejsou taková nuda jako u nás, ale o svatých dnech se tady vážně něco děje, kromě toho že lidi nejdou do práce. Takže o Velikonocích se tradičně v sobotu večer koná procesí, které zobrazuje jak Krista zajali, mlátili, křižovali, pohřbili....pokud si to pamatuju ještě dobře, tak ten průvod je vlastně průvodem, který doprovází mrtvého Krista na místo jeho odpočinku.

V pátek jsme vyrazili do La Mina, což je disko vybudované ve zmiňovaném dole. Dovnitř a ven se dostanete jen takovým vláčkem, který vás několik minut veze do hlubin. Bylo to sice pěkný a zajímavý, nicméně nevýhodou bylo to, že prostě nemůžete jentak odejít...ani vejít.
Další noc byla ladies night, kdy nás kámošky Carlose vzaly do jiného klubu, kde bylo od 22-24:00 bar pro baby zadáčo. A teďka vyzývám všechny své známé a kamarádky v Pze: to musíme zavést!!!!!! Bylo nás požehnaně, babinec a byla to sranda:D Chlapci dorazili kolem jedné.

Zavedem v Praze V neděli před odjezdem jsme se taky sešly s Ivou, která v Zacatecas taky končila svoje velikonoční cesty. Bylo moc fajn se vidět pomalu po dvou měsícíh:D

S Carlosovými rodiči a bratrem


Bylo to fajn, ale musím se přiznat, že už jsem se těšila zpátky do Monterrey, doma je prostě doma...;)