Iva a její spolubydlící (americký pár, dva Finové) nás přivítali ve svém obroooovském domě s otevřenou náručí. My jsme hnedka zaslintali nad jejich bydlením, protože platí o více než třetinu méně než my a jejich dům je tak třikrát větší než náš. A mají neustále teplou vodu...;) Celkově je život v Mazatlánu vyjde podstatně levněji než nás v Monterrey, ale což no....Monterrey je hold třetí největší město Mexika a hlavně je považováno za nejlepší místo v Mexiku pro bussiness...tak je to tu cenově znát:(
Celé tři a půl dne se nesly v duchu slunce, pláže, lehára, večerního popíjení a pohodičky. Dráždit podrobnýma detailama asi nemá moc význam;) V sobotu jsme si zaplatili výlet lodí, která nás vzala na čumendu podél pobřeží (skály a lvouni) a pak na přilehlý ostrov, kde jsme dostali pokrm, strávili jsme 15 min na koňském hřbětě a absolvovali jízdu na banánu. S Luckou a Aurianou jsme pak si vyšláply na místní maják, nicméně jsme přes mlhu či co to bylo zhora nic neviděly. Samozřejmě když jsme slezly dolů, tak nahoře nebylo po mlze ani památky. K vzteku.
V neděli jsem s Luckou a Ivou vyrazila do města obhlídnout místní trh a obchody. A dámy a pánové tramtadadáááá....koupila jsem si typické mexické party šaty...Lucka prohlásila, že v tomhle nikdy na party nevylezu...a já s ní souhlasím, budu se muset před tím posilnit nějkým silně omamujícím nápojem...nicměně za 180 pesos...no neberte to:) Ještě chybí ty 10 centimetrové podpatky...
No a abych nezapomněla! 19.-24.2. je v Mazatlánu karneval, prý jeden z největších v Latinské Americe. Respektive žít to tam začalo až v sobotu a průvod se konal v neděli večer, takže my jsme ho neviděli, protože už jsme se museli pakovat na letiště...V sobotu v noci jsme vyrazili nejdřív do apartmánu jednoho místních zahraničních studentů a pak do karnevalového reje. Po opuštění apartmánu jsme se do 20 minut všichni navzájem ztratili. Zůstala jsem pohromadě s Aurianou. Ulice byly narvané a udržet se v počtu čítajícím více než dvě osoby bylo prakticky nemožné. Na silnici podél pobřeží bylo nekonečné množtví stánků s jídlem, pitivem a taky samozřejmě pódia, na každém z nich se hrála jiná (mexická) hudba. Zahajovací ohňostroje byly dost vydařené a když to řeknu já, tak to něco znamená, protože mě ohňostroje většinou nudí...:) S Aurianou jsme si koupily masky, prodíraly se davama (chvílema to bylo o život) a nakonec jsme zapadly do nějakého kubanského salsa klubu (ve snaze se vymanit z toho davu). Pobyly jsme tam nějakou tu chvíli, předvedly místním Mexičanům, jak se tančí salsa a rumba po našem (mé základy salsy a tango Auriany;)) a pak se vydaly zpátky do reje venku. V ulicích byla příšerná tlačenka, takže jsme to asi po další hodine zabalily a vydaly se směrem domů.
Z výletu jsme se vrátili v dobré náladě, oslnění sluncem a odpočatí od Monterrey. Ivě patří naše velké díky za pohostinnost, které jí a jejím přátelům oplatíme v dubnu, protože sem za námi přijedou:)
Žádné komentáře:
Okomentovat