Jak se nic neděje aneb viróza, zkoušky a návrat do života

Donesly se mi nějaké stížnosti z různých stran, že bych měla s příspěvky přidat do tempa. Opravdu si moc vážím toho, že tak rádi čtete moje hlody z Mexika, nicméně se za poslední dva týdny neudálo nic převratného, takže jsem se odmlčela. Respektive dozvukem výletu do Xilitly byla viróza, se kterou jsem proležela pomalu celý týden a byla jsem z toho dost nešťastná, protože jsem akorát koukala, jak všichni vyráží na nějaké oslavy a zábavy, zatímco já chrchlala a cpala se paralenem, vitamíny a na všechny výzvy k noční činnosti jsem odpovídala: Já nemůžuuuu! Bylo to fakt k vzteku a moc doufám, že už se to nebude opakovat.
Hned jak jsem se jažtakž zotavila, kde se vzal, tu se vzal...zkouškový týden. Takže místo juchuchu jsem léčila dozvuky virózy a učila se na testy. Říkám tomu 10 ztracených dní v Mexiku. Absolvovala svoji první prezentaci ve třídě s Mexičanama. Je to hodina o Evropské unii a referovala jsem jim o předsednictví ČR, euroskepticismu a o našem věhlasném prezidentovi Václavovi. Musím říct, že jsem z toho byla trochu nervózní, protože jedna věc je přednášet ve třídě (ať už ve španělštině či angličtině) skládající se výhradně ze zahraničních studentů a něco jiného ve třídě, kde je složení následující: já, dvě Polky a kolem 30 Mexičanů. Nakonec to dopadlo nad očekávání dobře, protože jsem zvládla po celou dobu mluvit plynule a navíc je téma dost zaujalo. Obvzláště pak Václav a jeho kontroverzní názory na integraci a globální oteplování. To je pobavilo. Nakonec můj výstup byl zakončen výzvou vyučujícího: Tak využijte toho, že tady máme Češku...A následovaly otázky, jestli si myslím, že ČR ratifikuje Lisabonský protokol a co si takhle Češi myslí o Václavovi a otázky podobného tipu.
O dva dny pozdějí jsem absolvovala test z tohoto předmětu. Nevím ještě výsledek, ale asi dopadnu o něco lépe než většina Mexičanů, protože vzhledem k tomu, že jsem z Evropy a o EU toho vím už dost, jsem nemusela u některých otázek vařit z vody jako oni. Pohořela jsem teda u 2 otázek z 20 a to: daňové ráje v Evropě (měli jsme jich vyjmenovat 6, já vůbec netušila, že jich tolik v Evropě máme..) a druhá otázka: Co brání Moldavsku ve spolupráci s EU a Severoatlantickou aliancí (je mi jasný, že Rusko..ale v čem vězí problém..netuším).
Musím podotknout (protože vy si všichni určitě myslíte, že jsem předmět o EU vzala z čisté vypočítavosti..;), že přestože jsem na VŠE absolvovala několik předmětů o EU, je pro mě tenhle předmět značně obohacující. Za prvé je zajímavé vidět co a jak se učí Mexičani o EU a za druhé konečně začínám EU rozumět v souvislostech. U nás v ČR je systém výuky: datum a co, datum a co....U nás se kouká na data a holá fakta, kdežto tady se všechno učí v souvislostech, takže místo datum a co se učí proč? a diskutuje se. Jinak řečeno letopočty a názvy mám perfektně naučené z VŠE, ale nikdo mi nikdy neřekl, proč EU vznikla, proč se vyvíjí, tak jak se vyvíjí, jak ji vidí ostatní mocnosti apod.
No a pak jsem tentýž týden absolvovala test z Latinské Ameriky. Z toho jsem měla vážně obavy, protože vyučující Carlos je takový striktní skautík, který nikomu nic nedaruje zadarmo. Je mladý a blázen do toho, co učí. Předmět sám o sobě je fakt zajímavý. Mluvili jsme hodně o vlivu evropské kolonizace, jak ovlivnila další vývoj LA a strukturu společnosti, o rasismu v LA a jeho různých podobách. Například že obyvatelé Dominikánské republiky se považují za bělochy a potomky indiánů, ačkoliv většina z nich jsou tmaví mulati či černoši či-li jsou to potomci Afričanů. A jsou velice překvapeni, když pak přijedou do USA a najednou je s nimi zacházeno jako s černochy. A spoustu dalších zajímavých věcí, které se u nás nedozvíte.
Carlos děsně rád mluví o pravidlech, takže před testem nás opět (první vyučující hodinu v lednu tzn. 90 min. mluvil jen a jen o pravidlech v tomto kurzu, je to pravý uspávač hadů) obšťastnil 20 min výkladem o pravidlech při testu: nemluvit, nepodvádět, nechodit na záchod, pokud koukneš k sousedovi, vezme testy obou, u multiple choice nepsat true či false ale místo toho 1911(true),1191(false)apod. Prostě pošuk je to. Vypadá fakt jak skaut. Nakonec jsem nevěřicně hleděla na svůj výsledek, protože patřil k nejlepším a vedle stálo: Congratulations. Very good job. Asi se tady ze mě stane šprt;) Krom toho jsem absolvovala nějaké skupinové prezentace v průběhu minulých týdnů a dopadlo to taky všechno na výbornou:)) No a tak jsem překonala virózu, testy a přišel tento víkend. Zůstala jsem v domě sama samotinká, protože Lucka a spol. se nechal inspirovat mým výletem do Xilitly a vydali se tam taky. Na jednu stranu mi to bylo trochu líto, na druhou stranu jsem dlouho nesmutnila, rozhodně jsem se přes víkend nenudila a najednou jsem měla ve sprše neustále horkou vodu! Je super mít teplou vodu pokaždé, když vlezete do sprchy. Toho se mi rozhodně pravidelně poslední měsíc nedostávalo.
Začínáme...bylo nás celkem kolem 30.
Takže ve čtvrtek jsem vyrazila do ulic s Alejandrou a některými zahraničními přáteli, v pátek jsem se vydala s Francouzema na party na Catamaranu a pak na ranch jednoho Mexičana. Catamáran je to jezero (či co to je) kousek od Mty, kde jsme se zastavili před 3 týdny s taxikáři během našeho výletu. Jsou na něm loďky, které si můžete pronajmout, naložíte na ně vše, co potřebujete (bandu lidí, hudbu, alkohol) a pak strávíte nějaký ten čas uprostřed jezera. Z Catamaránu jsme pokračovali na zmiňovaný ranch jednoho Mexičana (fakt super barák!). V sobotu jsem byla out of order a v neděli jsem vyrazila s Carlosem, Bere a Sergiem do kina a na bowling (ačkoliv nikdo z nás to nehrál vickrát než jednou v životě). No a to bude zas vše, takže jak vidíte nic extra se neudálo. Nicméně ve čtvrtek vyrážíme do Mazatlánu za Ivou, na pláž a na karneval, na což se už děsně těšíme;)

Takhle hrajou profíci...