První hovor s mými drahými rodiči ohledně toho, co se tady děje proběhnul v sobotu ráno. Mamča zněla, jako bych asi vážně měla brzy umřít a vůbec naši docela šíleli. Což já samozřejmě naprosto chápu, mít dítě v zemi, kde se objeví epidemie nového druhu chřipky není nicmoc povzbuzujícího. O dva dny později se mi podařilo konečně mé drahé rodiče uklidnit a od té doby víceméně každý den o ode mě vyžadují nějakou známku života a potvrzení, že ani já, ani nikdo kolem mě není nemocný.
No a co se tady děje? Takže pokud jde o hrozbu světa -prasečí chřipku...Prý to všechno začalo začátkem dubna v df (Mexico City), no a protože během měsíce přibylo v df lidí, kteří zemřeli na nějakou divnou chřipku, začalo se o tom mluvit, psát a vyhlásila se epidemie. Prosím pěkně všechny ty fotky lidí s rouškama, prázdné ulice apod. to všechno je df. Ne země Mexiko, ale hlavní město Mexico City. Tohle je právě ten průšvih s Evropou, která píše o Mexiku a všichni si představují, jak všichni v Mexiku chodí s těma rouškama a lidi umíraj či co....Jenže když se tady řekne Mexiko, všichni vědí, že se mluví o df, nemyslí se tím celá země. Takže když evropská media začala psát o epidemii v Mexiku a začala pouštět ty obrázky lidí s rouška apod., u nás začala naprosto neuvěřitelná panika, nad kterou my tady úplně nevěřícně kroutíme hlavou.
Pokud jde přímo o chřipku. Takže je to léčitelné, jen musíte včas k doktorovi. Když onemocníte, neznamená to, že za tři dny jste pod kytičkama. Epicentrem je df (odkud jsou všechny ty fotky v médiích) a jak už jsem psala dříve...v df žije 20 milionů lidí (s aglomerací 30 milionů). Uvádí se, že v df zemřelo ani ne 200 lidí, z toho potvrzených úmrtí na TUHLE chřipku je hodně poskromnu. Poslední číslo, které jsem slyšela je 7, ale teď je to možná o pár víc...Takže si to zesumírujte: ani ne 200 mrtvých (z toho potvrzených pomálu) v 20 milionovým městě. V Evropě ale píšou jako by to byl armagedon či co... Nicméně lidi cestujou, tak se to začalo šířit....
A teďka samozřejmě otázka: a když to není tak vážný, proč má celé Mexiko prázdniny, kluby jsou zavřený, kina jsou zavřený...? Tak prvně v Mexiku je hodně chudoby (Carlos nám říkal 30 % obyvatel), to znamená hodně lidí, kteří nemají na doktora, vůbec k němu nechodí, a pokud by se to šířilo dál, bylo by to brzo opravdu nekontrolovatelné. Za druhé Mexiko nemá zdravotnickou péči na evropské úrovni, nemá takové kapacity, taková zařízení. Jsou zde veřejné nemocnice a soukromé. Do těch veřejných prý to je pomalu na vlastní nebezpečí a ty soukromé jsou sakra drahé. Takže se Mexičani rozhodli spustit drastická prevetivní opatření, aby nový druh chřipky potlačili a vyhlásili v celé zemi prázdniny, zavřeli kde co kvůli klimatizaci, která vir šíří. Mexičani tu situaci nepodceňují, dodržují preventivní opatření, ale rozhodně celoplošně nepanikaří. To se o Evropě říct nedá a s Luckou jsme nevěděly jestli se článku: "Katastrofický scénář, pokud do ČR dorazí prasečí chřipka..." máme smát nebo brečet. Takže asi po vyhlášení prázdnin o nedělní půlnoci, panikařící rodiče začali kupovat svým dětem ve smrtelném ohrožení okamžité zpáteční letenky. Někteří Francouzi dostali příkaz ze svých škol, že se musí okamžitě vrátit nebo jim nic neuznaj. Naši kamarádi začali najednou odjíždět ze dne na den, bez rozloučení...a na nás padla depka. Semestr nám oficiálně končí ve středu, tedy v den kdy by měla být obnovena výuka...Tec nám oznámil, že pokud se chceme vrátit domů kvůli aktuální situaci a strachu rodiny, tak nám zcela vyjde vstříc a u některých předmětů nám prominou závěrečnou zkoušku, u ostatních se to vyřeší elektronickou formou. Takže začal úprk zahraničních studentů z Monterrey. Někteří odjeli, protože se chtěli stejně hned po konci semestru vrátit domů, většina však zcela nedobrovolně, donuceni plačícími rodiči na skypu, kteří jim bez debat koupili zpáteční letenku. Takže tady vládne dost blbá nálada. Spousta kamarádů odjela nebo právě balí kufry. Zrovna dneska nám Craig (Australan) řekl, že jede ve čtvrtek...na neutuchající nátlka své rodičky. Další duše pryč. Přišli jsme všichni o konec. Poslení den ve škole, poslední hodina, poslední party, kde se všichni spolu opijem pod obraz, protože víme, že je to naposled...Všechno je zavřené, nikam se nedá jít, takže všichni sedí doma a schází se ve skupince lidí u někoho doma. Zpočátku lidi zapanikařili i tady a hodně Mexičanů nosilo roušky. Teďka už je odkládaj. Na silnicích oproti normálu není žádný provoz, na ulicích poskromnu lidí. Je to jako v nějakém debilním americkém scifi filmu. Pro Mexiko to bude mít evidentně i dost neblahé ekonomické následky, už se tady o tom dost mluví...
My se snažíme s tím tak nějak bojovat a zabavit se, i když nám úplně do smíchu není. Moje cestovní plány jsou v háji. I když to je víc paniky než epidemie, do df přece jen nepojedu....a asi ani to Oaxacy ne, i když už mám letenku...Takže do vypadá na Yucatan, Chiapas a v polovině června bych mohla být doma..Na jednu stranu jsem z toho smutná, na druhou jsem ohledně toho, co teďka neuvidím klidná, protože jak už jsem řekla: Mexiko, já se brzy vrátím! (opět promiň mami a tati...) No a co děláme, když do Monterrey přijde chřipka a s ní panika, o tom příště;)
P.S. V Monterrey nejsou žádní mrtví, jsou tu nějací nakažení, ale taky žádný závratný číslo
Žádné komentáře:
Okomentovat