První týden školy

Máme za sebou první semestrální týden a poslušně hlásím, že jsme nadále živé a zdravé. Systém výuky se tady dost liší od evropského, kde velmi často ve škole válíme během semestru šunky a pak během zkouškového pomalu nespíme a samozřejmě hrozně sprostě mluvíme... Připadám si tady tak trochu jako na gymplu. Na každou hodinu si musíme načíst nějaký text či ve skupině připravit prezentaci. Tím textem nemyslím nějaký jednostránkový článek, ale jsou to spíš 30 stránkové kapitoly o něčem. Absence v hodinách se všude hlídá a nesmíme překročit určitý počet plus se očekává, že budeme v hodinách aktivně diskutovat. Ve většině předmětů jsou v průběhu tři dílčí a jedna závěrečná zkouška. No mám čtyři předměty hodné zahraničního studenta: o mexické kultuře, o Latinské Americe všeobecně, o Evropě a o obchodu v LA. Určitě chápete, že jsem se nechtěla přebytečně stresovat větším počtem předmětů či předměty a la podnikání, finance apod. Každý předmět je dvakrát týdně tzn. že mám za týden celkem 8 vyučovacích hodin (jedna vyučovací hodina=90 min). To čtení pekně prudí, protože přečíst tolik textu v angličtině nebo španělštině mi trvá rozhodně déle než rodilým mluvčím.
Nicméně vyučující jsou víc než fajn, zásadně je máme oslovovat křestním jménem a chovají se k nám jako k přátelům ne jako k podřízeným, jak to bývá u nás dobrým zvykem. Hodiny probíhají ve velice přátelském duchu, snaží se nás co nejvíc zapojit do diskuze a rozhodně neumíráme nudou.

Mexické disco..

Jinak co jsme za ten první týden stihly? Před týdnem jsme byly prvně v kině a zase jsme zíraly (zíráme tady často). Lístek do kina stojí nějakých 52 pesos (plus minus) a ve středy se chodí 2 za cenu 1, takže kina nemají problém s návštěvností a my budeme taky chodit pravidelně. Místa se nerezervují, takže kdo dřív přijde, ten líp sedí. Mexičani během filmu rozhodně nejsou v klidu, takže nás neustále obveselovávalo zvonění mobilů, během milostné scény hvízdání apod. V řadě za náma seděl pár s několikamesíčním miminem. No zkuste si to v Evropě. Mimojiné jsme se zapsaly do kurzu salsy. Kurz probíhá dvakrát týdně 90 min. Je tady nepřeberné množství kurzů na všechno od umění mariachi až po líčení. Zvažovaly jsme hlavně kurz mexické kuchyně nicméně nakonec to vyhrála salsa...Na všechno hold čas není. Hodiny salsy jsou dobrá švanda, vždycky máme nějaké čumily. Nejvíc zarážející je poměr dam a pánů, protože u nás to je vždycky tak 20 bab na 3 kluky. No takže v našem kurzu chlapi přebývaj!!! Přijde mi to jako neuvěřitelný jev. Na hodiny chodí celkem dost Mexičanů a Alejandra mi říkala, že to je normální, chodí na zahraniční studentky jeje...Slyšela jsem fámu, že na konci semestru tyhle kurzy povinně vystupují v auditoriu pro ostatní studenty. Doufám, že to je opravdu jen fáma...

Spolubydlící Lucka, Guy a Marcel

No a pak jsme samozřejmě zavítaly na první pořádné fiesty. Mexická diskotéka má od té naší opravdu hoodně daleko. Mexické diskárny nemají taneční parket, respektive tvůj taneční parket je tam, kde zrovna stojíš. Často (ne vždy) na nich hrají mexické kapely, většinou hrají část večera a pak se pustí hitovky nebo se to střídá. Zatímco u nás můžete vyrazit do ulic v pyžamu a nikdo by se nad tím moc nepozastavoval, Mexičanky vyrážejí nalíčené, s tužidlem či gelem na hlavě, v šatičkách a podpatcích...Když si chcete objednat drink, nemusíte se 10 minut prodírat k baru a dalších 20 min zoufale mávat na barmany....Tady stojí u barů chlápci v gala, kterým řeknete co byste asi tak chtěli, on vám nabídne alternativu a oznámí cenu, vy řeknete ok a chlápek dá pokyn barmanovi. Chci ještě dodat, že já zůstanu Evropankou, rozhodně nekonvertuju na šatičky, gel a podpatky, na kterých bych si akorát zlomila nohy. Možná se jednou přece jen takhle oháknem, pro legraci..;)
No a co dodat dnes na závěr...Vy asi všichni v Evropě mrznete a my docela taky. Teploty se tu rychle mění, máme tu teďka tak 15 stupňů, nicméně vzhledem k tomu, že se domy v Mexiku nikdy nepotkaly s topením a jsou stavěné spíš na udržení chladu, tak máme doma nižší teplotu než venku. A aby toho nebylo málo disponujeme bojlerem s teplou vodou tak pro 2 lidi, my jsme 4. Takový otužovací program jako tady jsem ještě v životě nezažila. Opět hrozně sprostě mluvíme, hlavně ráno..